Z knihy POSELSTVÍ OD PROTINOŽCŮ (Marlo Morganová)
"Narodila jsem se s prázdnýma rukama. Zemřu s prázdnýma rukama. Život jsem poznala v jeho plnosti s prázdnýma rukama."
Úryvky:
Veškerá setkání s ostatními lidmi přinášejí zkušenost a veškerá zkušenost znamená vazby vytvořené navždy. ... Opravdoví lidé (domorodci) uzavírají kruh veškeré zkušenosti. Nenecháváme nic neuzavřené jako vy Mutanti (zde myšleno: lidé civilizovaného světa). Když odejdete se špatnými pocity vůči někomu a neuzavřete tak kruh, bude se opakovat znovu. Nebudete trpět jednou, ale znovu a znovu, dokud to nepochopíte. Je dobré pozorovat, učit se a získávat moudrost z toho, co prožíváme. Je dobré vzdát díky, požehnat, jak vy říkáte, a odejít v pokoji.
Od hada se můžeme poučit, když pozorujeme jeho časté svlékání kůže. Kdybychom byli stejní ve věku sedmi let jako ve věku třicetisedmi, získali bychom toho v životě věru málo. Je nezbytné odhazovat zastaralé myšlenky, zvyky a názory - někdy i staré partnery. Naučit se nechávat věci za sebou je jedna z nejtěžších životních lekcí. Shazování staré kůže nedělá hada ani lepším ani horším. Had koná prostě to, co je nutné. Kde není místo, tam se nemůže vejít nic nového. Kdo se zbaví staré zátěže, bude se cítit i vypadat mladší.
Domorodci věří, že člověk se sám může podstatně změnit jen z vlastního rozhodnutní a že každý má schopnost změnit na své osobnosti cokoli. Nekladou meze tomu, čeho se člověk může zbavit a co si může osvojit. Věří také, že ostatní můžeme ovlivnit jen svým vlastním životem a jednáním.
Podnikání není skutečné, jen to jen pomyslná věc založená na dohodě. Jediným cílem podnikání je v něm pokračovat bez ohledu na to, jaký má vliv na lidi, výrobky a služby.
Dozvěděla jsem se, že mě v životě čekají drobné bouře a že postupně odložím lidi a věci, kterým jsem věnovala mnoho času a energie. Teď však už vím, jak být klidná a vyrovnaná, a mohu z toho čerpat, kdykoli to budu potřebovat nebo chtít. Naučila jsem se, že mohu v době, kterou strávím zde na Zemi, prožít víc než jeden život, a teď přišel čas, kdy už nebudu moci zůstat se stejnými lidmi na stejném místě a zachovat si stejné hodnoty a názory. Pro rozvoj své duše jsem za sebou tiše zavřela dveře a vstoupila do nového místa a nového života, a tak jsem udělala krok vzhůru na spirituálním žebříčku. Nejdůležitější bylo, že s tím, co jsem se dozvěděla, nemusím nic dělat. Pokud budu prostě žít podle zásad, které jsou pro mne pravdivé, dotknu se života těch, jichž se dotknout mám. Dveře se otevřou. Koneckonců tohle poselství nebylo moje, měla jsem je pouze doručit.
Jakmile zpružní myšlení, zpružní i klouby.
Kráčíme po přímé cestě v jednotě. Mutanti věří v odlišné věci a říkají: tvůj způsob jednání není můj způsob, tvůj Spasitel není můj Spasitel, tvoje navždy není moje navždy. Ale pravda je, že veškerý život je jeden. jde v něm pouze o jednu hru. Existuje jen jedna rasa s různými odstíny pleti. Mutanti se dohadují o tom, jak se jejich Bůh jmenuje, v jaké budově ho mají uctívat ... Co znamenají jeho příběhy? Pravda je pravda. Když ublížíš druhému, ubližuješ sám sobě. Když pomůžeš druhému, pomůžeš sám sobě. Všichni lidé jsou z masa a kostí. Jen jejich srdce a úmysly jsou odlišné. Mutanti přemýšlejí o tomto století, o sobě, o své oddělenosti od druhých. Opravdoví lidé přemýšlejí o věčnosti. Jsme všichni jedno, my, naši předkové, naše nenarozená vnoučata, veškerý život všude na zemi.
Když hra skončila, jeden z mužů se mě zeptal, jestli je pravda, že někteří lidé se za celý život nedozvědí, jaký talent dostali od Boha. Ano, musela jsem přiznat, že mnoho Mutantů si myslí, že nemají žádný talent a nezahloubají se nad smyslem svého života, dokud nestojí na prahu smrti. Muži vstoupily do očí velké slyzy a potřásl hlavou. ...
Pomáhat jedné osobě je dobré. Stejně můžeme pokaždé pomoci jen jednomu člověku.
Život a žití podle domorodců spočívá v pohybu, postupu a změně. Mluvili o živém a mrtvém čase. Lidé nežijí, když jsou rozlobení, deprimovaní, litují se anebo jsou naplněni strachem. Je v pořádku si negativní pocity vyzkoušet, ale ze zkušeností se má člověk učit a přijít na to, jaké pocity jsou bolestné a jaké příjemné.
My(domorodci) si myslíme, že Božská Jednota záměry a pocity lidí cítí - nezajímá se tolik o to, co děláme, ale proč to děláme. Vy věříte, že vaše božstvo vidí a soudí lidi.
Zdá se, že v životě Mutantů existuje něco, čemu se říká omáčka. I když znají pravdu, pohřbívají ji pod kořeněnou vrstvou pohodlí, materialismu, nejistoty a strachu. V jejich životech je také něco, čemu se říká cukrová poleva a ta symbolizuje způsob, jakým tráví téměř celý čas vyměřený jejich existenci: povrchním, umělým, dočasným konáním, které příjemně chutná a má pěkný vzhled. Stráví však málo času rozvíjením svého věčného bytí.